I na náš festival došlo, přátelé. A tak jsme po poctivém plánování museli ten jubilejní 10. ročník 2×
odložit z důvodu pandemie covid-19, která zachvátila nejen naši zem, ale celou Evropu, ba celý svět. Ale nakonec jsme se dočkali. A to magické datum bylo 2. července roku 2022.
Spoustu věcí jsme měli jako organizátoři připravených, ale 2 roky nečinnosti byly znát a zase se
dostat do tempa občas chvilku trvalo. Jenže použiji-li slogan jedné firmy s malou úpravou: „Když to miluješ, není co řešit.“
Nejhorší asi bylo sehnat dostatečné množství peněz, abychom mohli pokrýt všechny naše závazky. Mnoho firem na tom nebylo po pandemii dobře, společnost, od které jsme si vždy pronajímali pódium, přežila jen tak tak. Ale i toto se nakonec podařilo.
Festival jsme začali páteční besedou s hostem. Ten den přišla po 13. hodině do Bakova nad Jizerou velká průtrž mračen i s kroupami. Zrovna v čase, kdy přijeli technici, aby začali stavět pódium. Naštěstí to netrvalo dlouho a práce mohly začít.
V 19 hodin začala v bakovském divadle samotná beseda, jejímž hostem byl tentokrát Marian
Jelínek, bývalý hokejový trenér naší reprezentace mistrů světa, několika českých hokejových klubů, osobní kouč Jardy Jágra a nyní mentální kouč nejen vrcholových sportovců.
Nakonec to byla zatím nejdelší beseda, protože se sešlo mnoho dotazů a pan Jelínek rád vše
vysvětlil. U vstupu se prodaly téměř všechny jeho dovezené knihy a on je po besedě rád podepsal a s přítomnými se vyfotil. K poslechu zahrála folklorní muzika souboru Gaudeamus VŠE z Prahy. A diváci nebyli ochuzení ani o dobré víno, ač nebyl přítomen jako vždy Radek Zakonov z vinotéky Hruška z Mladé Boleslavi, který byl toho času v Londýně na koncertu Adele.
Po skončení besedy někteří organizátoři ještě poseděli i s muzikanty na sále a pak se s nimi
přesunuli do volnočasového areálu za městem, kde přespali v chatkách. I na noční koupání
v přírodním koupališti došlo.
Sobotní dopoledne je vždy věnováno posledním přípravám. Příprava divadelního sálu na šatnu pro účinkující, lavičky, koše, party stany, výzdoba Žižkovy ulice, kde jde průvod… Každý má rozděleny své úkoly, aby vše běželo, jak má. Holt pan ředitel je perfekcionista a každému předá před festivalem detailní itinerář na daný den. A bez pomoci městské technické čety by to také nešlo.
Ve 12 hodin proběhlo přijetí hostů na městském úřadě starostou města Radimem Šimáně a
ředitelem festivalu Petrem Hurtem. Tohoto setkání se účastnili zástupci účinkujících souborů
Gaudeamus VŠE, Bejvávalo a dětského souboru Vonička. Všechny tři soubory působí v Praze. Jejich zástupcům byly jim předány malé dary a oni také přivezli každý za svůj soubor několik pozorností. Jelikož se jednalo o již zmíněný jubilejní ročník, ředitel festivalu předal pamětní medaile, které byly vyrobeny speciálně k tomuto ročníku některým vzácným hostům. Patřili mezi ně zástupci obce legionářské z jednoty v Mladé Boleslavi, zástupci místních hasičů a městské policie. Všichni se od počátků festivalu podílí na jeho zdárném průběhu. Dále byla předána medaile Janě Blechové, která byla jako starostka u prvních ročníků, zástupci Středočeského kraje, který podporuje tento festival od jeho začátků, a samozřejmě i celému městskému úřadu, který zastupoval starosta Radim Šimáně. Pavel Bajer nám udělal několik fotografií a kameramanem byl tentokrát pan Aleš Klíbr, který nahradil Jiřího Švermu. Ten už bohužel ze zdravotních důvodů nemohl náš festival natáčet.
Na všechny poté čekalo malé občerstvení, po kterém se přesunuli do Komenského sadů, kde již
několik let probíhá v gesci obce legionářské pietní akt u pomníku padlých vojáků z obou světových válek. Zde se poté seřadil krojovaný průvod, který došel na Mírové náměstí, které bylo již pěkně zaplněné diváky a kde byl festival slavnostně zahájen. Moderátorem nebyl nikdo jiný než Honza Hejdrych. Poté proběhl křest knihy bratra Drábka (bratře a sestro se oslovují mezi legionáři) „Hudebníkem u ČS kavalerie v Rusku“.
No a festival mohl začít prvním vystoupením. V mezidobí mohly děti malovat a tvořit u stánku
manželů Chocholoušových, na návštěvníky čekalo také spousta krásných dobových stánků
s rukodělnými výrobky a pochutinami. Soutěžící jednotlivých účinkujících souborů měli možnost
vyhrát krásné perníkové srdce, pokud budou mít nejlépe nazdobené to své. Vítězem se stal dětský folklorní soubor Vonička.
Pozorný divák si mohl všimnout, že během festivalu se vedle podia staví další stany a připravuje se další zázemí. Ano, přátelé, na desátý ročník přijal pozvání Vojenský umělecký soubor Ondráš
z Brna, náš jediný profesionální soubor v České republice.
V cca 17 hodin byl slavnostně ukončen festival na hlavním pódiu, kde obdrželi poděkování zástupci všech účinkujících. Během celého festivalu mohli diváci psát u infostánku na lístečky název souboru, který se jim líbil nejvíce. Cenu diváků v podobě velkého džbánu z hrnčířského dvora na Zvířeticích obdržel soubor Gaudeamus.
Ředitel festivalu Petr Hurt poté odměnil ještě své kolegyně a kolegy krásnou pamětní medailí a
poděkoval jim za spolupráci během těch uplynulých vlastně již 12 let.
Diváci se poté přesunuli k bývalému hotelu Věnec, kde začala hrát Cimbálová muzika Dušana
Kotlára z Liberce. Během jejich vystoupení se připravoval VUS Ondráš, který začal na hlavním
pódiu v 19 hodin, a nejenže zůstalo mnoho diváků, ale ještě jich také mnoho přišlo.
Byla to krásná zlatá tečka za tímto kulatým výročím.
Pro účinkující a organizátory se poté v půl deváté otevřel na divadelním sále raut a Hanička
Chocholoušová upekla krásný velký dort k těmto významným festivalovým narozeninám. O
hudební vložku se postarala muzika souboru Gaudeamus a mnoho souboráků si u toho také
zatančilo.
Organizátoři zde seděli až do pozdních hodin a poté se přesunuli do volnočasového areálu, kde již spali členové souboru Bejvávalo. Jenže narozeniny se mají slavit pořádně. A tak po koupačce
v místním přírodním rybníku se šlo ještě posedět do místní hospody a spát se šlo až za světla, jako slušní lidé.
V neděli ráno jsme po snídani v
yprovodili soubor Bejvávalo, uklidili chatky, odevzdali klíče a rozjeli se do svých domovů. A budeme doufat, že i přes neustávající covidovou situaci a válku na Ukrajině budeme mít možnost uspořádat další ročník festivalu, sehnat na něj potřebné finance a začít tak novou dekádu.
